Dne 9. června 2026 se v belgické Lovani uskutečnila Annual AGE Conference 2026, výroční konference evropské sítě AGE Platform Europe. Letošní ročník nesl motto „Lead with us – Turning 25 Years of Advocacy into Action for the Rights of Older Persons“, tedy výzvu k tomu, aby se více než čtvrtstoletí prosazování práv starších lidé konečně proměnilo v konkrétní kroky. Konference proběhla v hybridním formátu, osobně v Lovani a současně prostřednictvím online přenosu. Hlavní veřejná část programu trvala čtyři hodiny. Setkání navázalo na 25 let činnosti AGE Platform Europe a soustředilo se především na budoucí Úmluvu OSN o právech starších osob, jejíž podoba se nyní utváří.
Od otázky „proč“ k otázce „jak“
Téma konference úzce souviselo s významným posunem, ke kterému v posledních letech došlo na mezinárodní úrovni. V dubnu 2025 přijala Rada OSN pro lidská práva rezoluci A/HRC/RES/58/13, která ustavila mezivládní pracovní skupinu pověřenou přípravou návrhu nové právně závazné úmluvy o právech starších osob.
Po letech debat se tak diskuse proměnila. Hlavní otázkou již není pouze to, zda je samostatná mezinárodní úmluva potřebná, ale především jak má být koncipována. Změnil se také celý narativ kolem tématu — o starších lidech se již nemá mluvit jako o slabších, jejichž práva je třeba formulovat a zakotvit, ale jako o těch, kteří mají nárok na stejná práva jako kdokoli jiný. Tyto dvě změny v přístupu k tématu tvořily hlavní osu Annual AGE Conference 2026. Na konferenci vystoupili zástupci mezinárodních institucí, evropské politiky, občanské společnosti, akademické sféry i organizací zastupujících samotné starší lidi. Mezi účastníky a řečníky byli například nový nezávislý expert OSN pro požívání všech lidských práv staršími osobami Zvezdan Pirtošek, velvyslankyně Slovinska v Belgii Barbara Sušnik, tajemník mezivládní pracovní skupiny OSN Khaled Hassine, europoslankyně a spolupředsedkyně Intergenerational Forum Evropského parlamentu Idoia Mendia, odbornice na mezinárodní politiku stárnutí Ina Voelcker nebo česká socioložka Lucie Vidovićová.
Za Profesní křižovatky se konference zúčastnila naše hlavní lektorka a garantka kurzů Miroslava Maťátková.
Starší lidé jako nositelé práv, nikoli příjemci ochrany a péče
Jedním z nejsilnějších témat konference byla změna pohledu na stárnutí a stáří. V evropských společnostech jsou starší lidé stále často vnímáni především prostřednictvím péče, zdravotních omezení nebo závislosti na pomoci. Konference zdůraznila potřebu přejít k přístupu založenému na právech, autonomii a plnohodnotné účasti ve společnosti.
Zvezdan Pirtošek označil vznikající úmluvu za generační příležitost a připomněl, že jejím cílem má být zachování stejných práv člověka v průběhu celého života. Barbara Sušnik zdůraznila, že starší osoby nemají být vnímány pouze jako příjemci ochrany a péče, ale především jako nositelé práv. Budoucí úmluva by podle ní měla převést společenské aspirace do podoby závazných povinností států.
Tento princip se v průběhu konference promítal do konkrétních oblastí života. Patří mezi ně právo rozhodovat o vlastním životě, možnost žít nezávisle a zůstat součástí své komunity, přístup ke službám, ochrana před diskriminací, důstojné životní podmínky nebo možnost účastnit se rozhodování o záležitostech, které se starších lidí bezprostředně týkají.
Zástupci organizací starších lidí zároveň shodně upozorňovali, že stárnutí nelze chápat jako jednotnou zkušenost. Starší populace je mimořádně různorodá a liší se zdravotním stavem, ekonomickou situací, rodinným zázemím, místem bydliště, vzděláním, digitálními kompetencemi i individuálními potřebami. Budoucí ochrana práv proto musí tuto rozmanitost respektovat.
Česká stopa na evropské konferenci
Významnou součástí programu byla také účast české socioložky Lucie Vidovićové z Masarykovy univerzity. Ve svém příspěvku připomněla význam výzkumu a akademické sféry pro skutečné prosazování práv. Jedním z důležitých poselství jejího vystoupení byla potřeba vytvářet výzkum, který se promítá do veřejných politik, a politiky, které se následně proměňují v reálně vymahatelná práva. Toto téma je významné i pro oblast age managementu. Kvalitní práce s věkem nemůže být založena pouze na obecných představách o jednotlivých generacích. Potřebuje data, výzkum a detailní vhled do skutečných podmínek, ve kterých lidé žijí a pracují. Stejně tak potřebuje schopnost převádět poznatky do konkrétní praxe organizací, zaměstnavatelů i veřejných institucí.
Práva musí fungovat také v každodenním životě
Konference se neomezovala pouze na diskusi o vzniku samotné úmluvy. Důležitou otázkou bylo, jak zabránit tomu, aby nový mezinárodní dokument zůstal pouze formálním textem bez dopadu na reálnou situaci. V závěrečných reflexích zazněly mimo jiné otázky, jak vytvářet rovná práva pro mimořádně různorodé skupiny starších lidí v Evropě i mimo ni, co se po více než 25 letech výzkumu skutečně změnilo v jejich každodenním životě a zda má mít člověk v rychle digitalizované společnosti také možnost zvolit si nedigitální způsob života. Jeden z účastníků z Ukrajiny formuloval další zásadní otázku: co je potřeba udělat, aby úmluva nebyla pouze dokumentem na papíře, ale skutečně fungovala pro starší lidi.
Právě otázka digitalizace ukazuje, jak rychle se téma práv ve stáří rozšiřuje. Přístup k bankovním službám, zdravotnictví, veřejné správě, dopravě nebo běžné komunikaci je stále častěji podmíněn používáním digitálních nástrojů. Debata o rovných právech se proto nemůže omezovat pouze na tradiční témata sociální ochrany a zdravotní péče. Musí reagovat také na technologické, společenské a ekonomické změny.
Společným jmenovatelem je koordinace a účast samotných starších lidí
Z dostupných závěrů konference vyplývá několik společných směrů. Prvním je potřeba zvýšit politickou podporu procesu vzniku nové úmluvy. Druhým je silnější koordinace mezi institucemi Evropské unie, členskými státy a občanskou společností. Třetím je požadavek, aby se na přípravě budoucího systému ochrany práv aktivně podíleli samotní starší lidé a organizace, které je zastupují.
AGE Platform Europe po skončení konference uvedla, že chce pokračovat v mobilizaci politické podpory a v prosazování silnější spolupráce mezi evropskými institucemi, státy a občanskou společností. Otevírá se totiž klíčové období, ve kterém bude rozhodující nejen obsah budoucí úmluvy, ale také způsob její implementace v praxi.
Ina Voelcker z německé organizace BAGSO zároveň upozornila, že vyjednávání mezinárodně závazného nástroje představuje pro Evropskou unii a její členské státy příležitost navázat na existující evropskou právní úpravu a dále posílit ochranu lidských práv starších osob. Europoslankyně Idoia Mendia shrnula evropský rozměr diskuse jasným požadavkem: důstojné stárnutí není výsadou, ale právem, a Evropská unie by se měla do vzniku budoucí úmluvy aktivně zapojit.
Age management: co znamenají závěry konference pro praxi firem
Přestože hlavním tématem Annual AGE Conference 2026 byla lidská práva, řada jejích závěrů má přímou souvislost také s pracovním prostředím a age managementem.
Právo na rovné zacházení, ochrana před diskriminací, možnost aktivní účasti, autonomie a respektování individuálních potřeb se netýkají pouze života po odchodu do důchodu. Významnou roli mají také v průběhu pracovní kariéry a při vytváření podmínek, které umožňují lidem různého věku dlouhodobě pracovat, rozvíjet se a přispívat svými zkušenostmi. Z téhož pohledu ostatně dlouhodobě vycházejí také Profesní křižovatky. Věk zaměstnance nevnímáme jako izolovanou charakteristiku ani jako základ pro jednoduché generační škatulky. Dlouhodobá udržitelnost pracovní schopnosti vzniká v souhře nastavení organizace, způsobu vedení lidí, pracovních podmínek a vztahů uvnitř týmů.
Stárnutí populace proto nelze redukovat na otázku, jak „udržet starší zaměstnance v práci déle“. Jde o širší otázku, jak nastavit pracovní prostředí tak, aby bylo dlouhodobě udržitelné pro lidi v různých životních a kariérních etapách. To zahrnuje prevenci diskriminace, přístup ke vzdělávání, přizpůsobování pracovních podmínek, mezigenerační spolupráci, podporu pracovní schopnosti i možnost aktivně se podílet na rozhodnutích, která pracovní život zaměstnanců ovlivňují.
Annual AGE Conference 2026 přinesla poselství, které přesahuje samotnou debatu o připravované úmluvě OSN. Důstojnost, autonomie a rovná práva nemají být podmíněny věkem. Výzvou pro následující roky bude převést tento princip z mezinárodních dokumentů do každodenní reality institucí, komunit i pracovišť.
