Demografická změna, kterou dnes prochází většina vyspělých zemí, vede k čím dál častější debatě o odchodu do důchodu v pozdějším věku. V Evropě roste podíl starších osob rychleji než počet lidí v produktivním věku, a vlády proto hledají způsoby, jak udržet pracovní trh i důchodové systémy stabilní. Diskuze o věku odchodu do důchodu se často vede z politické a ekonomické perspektivy. Výzkum posledních dvou desetiletí přitom ukazuje důležitější argument pro rozvážnost při ústupu z aktivního pracovního života – komplexní vztah mezi prací, stárnutím a zdravím. Řada studií totiž naznačuje, že pokračující pracovní aktivita ve vyšším věku může mít pozitivní zdravotní dopady.

Práce faktorem fyzického a psychického zdraví

Výzkumy ukazují, že práce ve vyšším věku pomáhá udržovat mentální aktivitu, sociální kontakty a pocit smysluplnosti, což jsou faktory, které významně souvisejí s psychickým zdravím a kvalitou života. Podle výzkumu University of Michigan například více než dvě třetiny pracujících osob nad 50 let uvádějí, že práce má pozitivní dopad na jejich fyzické nebo psychické zdraví, případně na celkovou životní pohodu.¹

Další studie ukazují, že pracovní aktivita ve vyšším věku může pomáhat udržovat kognitivní schopnosti. Například dlouhodobé sledování účastníků britské studie Whitehall II naznačuje, že některé kognitivní schopnosti mohou po odchodu do důchodu klesat rychleji než v období, kdy jsou lidé pracovně aktivní.² Výzkum současně naznačuje, že práce ve vyšším věku může být spojena s lepšími zdravotními výsledky, zejména pokud je vykonávána dobrovolně a v přiměřeném rozsahu. Některé analýzy například ukazují, že lidé, kteří zůstávají ekonomicky aktivní, častěji uvádějí dobrý nebo velmi dobrý zdravotní stav než ti, kteří jsou plně v důchodu.³ Vztah mezi prací a zdravím může nicméně fungovat oběma směry: lidé, kteří jsou zdravější, mají také větší šanci zůstat pracovně aktivní.

Náhlý odchod z práce představuje životní zlom

Pro mnoho lidí představuje odchod do důchodu jednu z největších životních změn. Náhlé ukončení pracovního života znamená mnohdy nejen ztrátu příjmu, ale také ztrátu sociálních vazeb, denního režimu a profesní identity. Právě tyto faktory mohou vysvětlovat, proč některé studie spojují odchod do důchodu se zhoršením fyzické aktivity, vyšším rizikem depresivních stavů nebo poklesem sociální participace. Práce totiž v životě většiny lidí plní více funkcí než pouze ekonomickou. Poskytuje rytmus dne, pocit užitečnosti, sociální kontakt i možnost využívat vlastní zkušenosti a dovednosti. Pokud tyto prvky ze života zmizí náhle, může být přechod do důchodu psychicky náročnější, než se často předpokládá.

To ovšem neznamená, že řešením je prosté zvyšování věku odchodu do důchodu. Z výzkumů vyplývá, že lidem může prospívat postupný a flexibilní přechod mezi pracovním a důchodovým životem.

Klíčová podmínka: flexibilita práce

Pozitivní zdravotní dopady práce ve vyšším věku se objevují především tehdy, pokud mají lidé možnost pracovní podmínky přizpůsobit svým schopnostem a zdravotnímu stavu. Systematické přehledy studií například ukazují, že velmi dobrých zdravotních výsledků dosahují lidé, kteří ve vyšším věku přecházejí na částečné úvazky nebo postupně snižují pracovní zátěž.⁴ Právě flexibilní pracovní modely – zkrácené úvazky, projektová práce, mentoring nebo poradenské role – mohou umožnit lidem zůstat aktivní, aniž by byli vystaveni nepřiměřené fyzické nebo psychické zátěži.

Tato flexibilita je přitom důležitá i z hlediska rovnosti. Zdravotní stav a pracovní schopnost se totiž ve vyšším věku výrazně liší podle profese. Zatímco lidé v některých odborných nebo znalostních profesích mohou pracovat relativně dlouho, u fyzicky náročných povolání je situace často jiná.

Diskuse o prodlužování pracovního života se často zjednodušuje na otázku důchodového věku. Ve skutečnosti je ale důležitější něco jiného: zda mají lidé možnost rozhodovat o tempu svého odchodu z pracovního života. Stabilní a spravedlivý systém by měl umožňovat dvě věci zároveň. Na jedné straně by měl vytvářet podmínky pro ty, kteří chtějí a mohou zůstat pracovně aktivní i ve vyšším věku. Na druhé straně by měl chránit ty, jejichž zdravotní stav nebo pracovní historie jim další práci neumožňuje.

Jinými slovy, lidé by měli mít možnost z pracovního života postupně ustupovat v souladu se svými zdravotními možnostmi, aniž by tím byla dramaticky ohrožena jejich životní úroveň.

Důsledky pro zaměstnavatele

Demografický vývoj znamená, že podíl starších zaměstnanců bude v organizacích dále růst. Firmy budou stále častěji stát před otázkou, jak pracovat s kariérními přechody ve vyšším věku.

Zkušenost z praxe ukazuje, že dobře nastavený age management může přinášet výhody jak zaměstnancům, tak organizacím. Starší pracovníci často disponují vysokou mírou profesní zkušenosti, stabilitou a schopností řešit komplexní situace.

Klíčové je ale nastavení pracovních podmínek. Flexibilní pracovní modely, možnost změny pracovní role nebo využití zkušeností v mentoringu a předávání know-how mohou pomoci vytvořit prostředí, ve kterém bude práce ve vyšším věku přínosem pro obě strany.

Závěr

Debata o prodlužování pracovního života je často vedena jako ekonomický problém. Výzkum však ukazuje, že mnohem důležitějším argumentem pro větší či menší pracovní aktivitu ve vyšším věku je záležitost zdraví, sociálních vztahů a kvality života. Pracovní aktivita je ve vyšším věku často přínosná, zejména pokud je dobrovolná, smysluplná a přizpůsobená možnostem člověka. Stejně důležité je ale zajistit, aby lidé měli možnost důstojně odejít z pracovního života ve chvíli, kdy to jejich zdravotní stav vyžaduje.

Budoucnost pracovního trhu proto pravděpodobně nebude spočívat v jednoduchém prodlužování pracovního života, ale spíše v jeho větší flexibilitě.

¹ University of Michigan: National Poll on Healthy Aging – Working Later in Life and Health.
Dostupné z: https://www.healthyagingpoll.org

² Whitehall II Study: Retirement and cognitive decline among British civil servants.
Dostupné z: https://www.ucl.ac.uk/whitehallII

³ Coile, C., Milligan, K., Wise, D.: Health Capacity to Work at Older Ages. National Bureau of Economic Research.
Dostupné z: https://www.nber.org

⁴ OECD: Working Better with Age – Policies for Healthy and Productive Working Lives.
Dostupné z: https://www.oecd.org/employment/ageing